Všichni známe různá rčení o lásce. Jedno z těch nejznámějších je rčení: „Co oči nevidí, srdce nebolí“. Vystihuje situaci, která se může dít hlavně v partnerských vztazích, nebo v manželství. Rčení jednoznačně poukazuje na to, že co nevidíme, nás bolet nemůže, protože o tom jednoduše nevíme. Dovědět se dejme tomu o nevěře, pak by nám to způsobilo velkou bolest. Někdy je zkrátka lepší nevědět, tak si člověk ušetří trápení a žije stejně jako doposud. I když pravda, ta většinou stejně vyjde najevo, i třeba za několik let. Rčení: „Co oči nevidí, srdce nebolí“, má svou pravdu, přesto ale ne každý s ní může souhlasit, jelikož ne vždy tomu tak je!
Když žijeme s někým pod jednou střechou, už pěknou řádku let, je zcela jasné, že dotyčného známe jako své boty. Už i pouhý rok soužití s partnerem stačí, abychom o něm věděli víc než dost. Víme např. co mu chutná a co nikoli, co ho rozesměje, jaké oblečení rád nosí, a tak různě. Rovněž nám za tu dobu nejsou cizí ani jeho změny nálad a obzvlášť pak jeho chování k nám samotným. Faktem je, že pokud nám na našem protějšku záleží a milujeme ho celým svým srdcem, pak není možné nevšimnout si, když je něco jinak. I ty sebemenší maličkosti v takovém případě, není možné přehlédnout. Pokud se jedná o pouhý den, kdy vám případně, že je partner jiný, tak není ještě důvod se tím hned znepokojovat. Mohl jen ráno vstát špatnou nohou z postele. Ne každý den máme vždy perfektní neboli stručně řečeno: Každý den není posvícení. Pokud se ale z jednoho dne stanou týdny, pak měsíce, to už začíná být důvod k zamyšlení. Zejména, když nám náš protějšek tvrdí, že je vše v pořádku, že se nám to jen zdá.
Na chvíli tomu i uvěříme, avšak dokud se opět nestane něco, co nám to v mžiku zase vyvrátí. A znovu začneme přemýšlet, jestli jsme nevědomky nějak partnerovi neublížili, či mu neřekli. Zkrátka se snažíme najít jakýkoli možný důvod toho všeho, abychom měli tak jediné vysvětlení proč tomu tak je. Tohle všechno, pokud trvá nějakou dobu bez sebelepší změny, pak přesně tatáž stejná doba, se na nás odráží ve formě trápení. Trápíme se přesto, že neznámé hlavní příčinu této změny našeho protějšku, ale víme, že nějaká příčina existuje. Dalo by se říct, že nevíme a přitom víme. Proto nelze říci: „Co oči nevidí, srdce nebolí“ a to z důvodu, že když někoho milujete, všimnete si pokaždé když není něco s partnerem v pořádku. Tudíž lze snad spíše říci: „Co oči nevidí, to srdce vycítí?“.
