Plátno
· První zmínky, kdy můžeme hovořit o zárodcích peněz, začínají vznikem takzvaného směnného, nebo také barterového, obchodu. Jednalo se vlastně o přejití vlastnických práv na jinou osobu výměnou. Nejčastěji byly prostředkem směny mušle, jídlo, plátno nebo například koření.
· Tento druh obchodu ovšem narážel hned na několik problémů. Za prvé, muselo dojít k takzvané „dvojí shodě potřeb“. Tedy obchodník, který chtěl jídlo, ale nepotřeboval plátno, musel najít kupce, který nepotřeboval tolik jídla, ale chtěl plátno. Za druhé, když už se kupci našli, museli odhadnout vyrovnané hodnotyzboží, což nebylo vždy lehké.
Mince
· Z důvodu dobré dělitelnosti se přešlo na drahé kovy. Ty byly rozděleny na malé
kousky a s případným podhodnocováním nebo nadhodnocováním již nebyl problém. Postupem času se začaly na kov razit i různé značky. První mince jako takové tedy vznikly v 7. století př. n. l. v Malé Asii.
· S mincemi vyvstala i potřeba peníze někam ukládat. V této souvislosti byly založeny první banky, které původně sloužily jen k uložení peněz.
Bankovky
· Mince byly těžké, špatně se skladovaly, navíc jich bylo potřeba velké množství. Čína tedy přišla s nápadem papírových směnek. Bankovky jako takové jsou ovšem uznávány až od 10. století.
Víte, kdo je na českých bankovkách?
· 100 Kč – Karel IV.
· 200 Kč – Jan Amos Komenský
· 500 Kč – Božena Němcová
· 1000 Kč – František Palacký
· 2000 Kč – Ema Destinová
· 5000 Kč – Tomáš Garrigue Masaryk
Bezhotovostní peníze
· Chvíli to potrvalo, ale nakonec lidem přišly nepraktické i bankovky. S příchodem nových technických vymožeností ve 21. století vznikly bezhotovostní peníze.
· S novou dobou vyvstaly i nové problémy – půjčky. Lidé je dnes ve většině případů využívají ke zbytečnostem. Největší nárůst půjček je v období před Vánoci.
Zajímavosti
· Zvláštním druhem platidla byly takzvané „tally sticks“, tedy dřevěné destičky s drážkami, které označovaly hodnotu. Tento způsob placení zavedl Jindřich I. Anglický a udržel se až do roku 1826!
· Panovník Gajchatu se snažil o padělání peněz z důvodu ustálení rozpočtu. Jeho pokus se mu však nevydařil, a dokonce byl poté zavražděn!
· Po první světové válce stál v Německu bochník chleba 3 miliony marek. Obrovský nárůst cen způsobila hyperinflace.