Chceme-li být úplně přesní, můžeme tetrahydrokanabinol uvést pod ještě složitějším názvem trans-delta-9-tetrahydrokanabinol, zkráceně delta-9-THC nebo jen THC. Jedná se o nejvíce zastoupenou složku konopí, která této zelené rostlince přinesla tolik slávy – má totiž psychoaktivní účinky, které ovlivní smysly a navodí stav euforie.
Ze všeho nejdříve si pojďme říct, co je to THC (tetrahydrokanabinol)? Jak již bylo zmíněno výše, jedná se o psychoaktivní látku, která se nachází v konopí spolu s dalšími více než sto dalšími látkami zvanými kanabinoidy. Nejvíce se koncentruje v květenství. V konopí vzniká přeměnou kyseliny tetrahydrokanabinolové vlivem tepla (spalování rostlinného materiálu, vaření a další podobné úpravy).
Po požití člověkem (inhalací či orálně) dochází k navázání THC na kanabinoidní receptory CB1, které se nachází v mozku. To má za následek zmírnění bolesti, stimulace chuti k jídlu či úlevu od nevolností. Do budoucna se s THC pro jeho velký potenciál počítá coby s výrazným protirakovinným prostředkem. Vyšší dávky uživateli mohou pozměnit vnímání času a prostoru, navodit euforické pocity a také vyvolat nekontrolovatelné záchvaty smíchu nebo naopak smutku a beznaděje. Psychoaktivní účinky jsou totiž velmi individuální a na každého jedince působí jinak.
Mezi dalšími významnými kanabinoidy, které se v konopí nachází, jsou:
- Kanabidiol (CBD), který není psychoaktivní a v současné době velmi ceněný pro svůj velký potenciál, který může realizovat v medicíně. Má protizánětlivé, antiepileptické, uklidňující, antioxidační,neuroprotektivní a analgetické účinky, jež stále ještě prochází nejrůznějšími výzkumy.
- Kanabichromen (CBC) je třetí nejobsáhlejší složkou konopí. Nemá psychotropní účinky, ale zesiluje účinky THC a podle některých výzkumů i CBD.
Ačkoli výzkum využití konopí v medicíně stále ještě probíhá, vědci nejvíce vyzdvihují právě dvě látky v této rostlině nejobsáhlejší – CBD a THC. Jaký je tedy mezi nimi vlastně vztah a čím se od sebe liší?
Ten nejvýraznější rozdíl již byl uveden výše – zatímco THC je psychoaktivní, CBD intoxikační účinky nemá. Navzájem na sebe můžou ale působit. Nejprve je třeba pochopit základ jejich fungování. Každá z těchto látek do těla vstupuje prostřednictvím receptorů, které se nachází různě po těle. 
Pomocí endokanabinoidního systému (EKS), který je klíčovým pro bioregulaci a udržování homeostaze v organismu, pak ovlivňují některé fyziologické funkce. Hlavním receptorem, který je za toto zodpovědný, je CB1. Ten je nejvíce obsažen v mozku a vlastně celé nervové soustavě. Pro aktivaci psychoaktivních účinků THC je třeba jeho propojení s tímto receptorem. S tímto CB1 receptorem účinkuje také CBD, ale úplně jiným způsobem. On ho totiž neaktivuje, ale naopak znesnadňuje jeho aktivaci jinými látkami, takže vlastně vytváří překážku mezi vzájemným navázáním THC a CB1 receptorem. Proto je tak důležitý poměr obou kanabinoidů v jednotlivých produktech z konopí. Pokud totiž chceme užívat konopí pouze pro jeho zdravotní účinky (a nikoli pro dosáhnutí rauše), je pro nás žádoucí vysoký obsah CBD a nízký THC.
Kombinace THC a CBD je také žádoucí pro případ snižování nežádoucích vedlejších účinků, kterými jsou výpadky paměti, úzkost, deprese, sucho v ústech či nevolnost. Většinou platí obecná rovnice, že čím více bude CBD v poměru k THC, tím méně těchto nežádoucích vlivů lze očekávat. Naopak může prostřednictvím vlivu CBD docházet k zesilování žádoucích účinků THC, jako je třeba potlačení bolesti.
Bohužel stále ještě chybí klinické důkazy a výzkumy, které by určily, jaký poměr léčivých látek je vhodný pro konkrétní diagnózu pacienta. Zatím se k ideální míře dochází pomocí metody https://www.zive.cz/clanky/jak-zrychlit-pc-zamerte-se-na-6-oblasti-ktere-nejvic-ovlivni-zrychleni-pocitace/sc-3-a-190166/default.aspx pokus-omyl. Dalším faktorem, který celkový výsledek ještě více komplikuje je ten, že optimální poměr nebude fungovat napořád. S fyziologickými změnami se totiž časem změní také optimální poměr.
Každopádně platí, že při stanovování optimálního poměru a také dávky je třeba postupovat velmi opatrně. Nejdříve začínáme na malých dávkách, které se postupně podle potřeby zvyšují až do optimální hranice, kdy preparát začne účinkovat.
